Cesta

V životě každého člověka nastanou okamžiky, kdy jeho cesta, po které se snaží jít rovně a nevybočovat ze společenských mantinelů, náhle změní nebo ztratí svůj směr. Důvodem může být jakákoliv událost.
Nastávají, tak pro člověka okamžiky hledání a návratu na tu dobrou starou cestu,
plnou společensky přijatelných konvekcí.
Avšak proud času mu nedovolí se vrátit do těch starých šlápot.
Protože před sebou nebo vedle sebe vidí ještě jedny šlápoty, ale zatím netuší – neví, čí jsou.

Pokaždé, kamkoliv se „hne“, vidí druhé šlápoty. Někomu je to absolutně jedno, jinému už ne. Začne hledat a pátrat.
Člověk se na své cestě zastavil a musí najít jiný vhodný směr, novou příležitost mít zase svoje společenské uplatnění i možnost rozdat sám sebe.
Kus svého Já, rozdá svým bližním, kamarádům, spolupracovníkům.
Na své nové cestě potká a pozná vztahy o jednání lidí, které na své staré cestě, považoval za svoje kamarády a nejbližší. Najednou je vidí jinak, tak nějak nově v novém světle a mnohdy se nestačí divit.
Dokáže-li pochopit, jejich pohnutky jenž, vedli ke změně jejich názoru na dané události, dojde na začátek své nové cesty.
Dokáže-li, správně pochopit chyby kterých, se dopustil sám a využije-li nových možností tyto chyby napravit ve prospěch svůj i druhých, vykročí po nové cestě opět dál.
Naše cesty nejsou vždy jen krásně rovné a plné slunce, mohou zatáčet, být kamenité, trnité, ale i plné lásky a porozumění.
Na cestě nám mnohdy nesvítí jenom slunce, může pršet, vát silný vítr a být nepohoda.
Překonáme-li veškeré útrapy a nástrahy života s hlavou vztyčenou a s upřímným pohledem do dáli, dojdeme na konec svojí staré cesty.
Před námi je cesta nová umetená, radostná plná lásky. A svět ve své hlouposti na tu naší cestu mnohdy hodí kus keře s trny, my ten keř můžeme vzít v pohodě do rukou a odstranit z cesty, nebo jej opatrně obejdeme anebo se zastavíme a čekáme, mnozí čekají dlouho.
Dokážeme-li však keř odstranit, můžeme se ohlédnout zpět a vidět svou pouť.
Uvidíme mnoho a také dvoje šlápoty. Jedny jsou naše a ty druhé ….

(Jan 14 / 6,7)
„Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
Kdybyste mě znali, znali byste i mého Otce. Od nynějška už ho znáte a viděli jste ho!“