Příprava na zimní hory. / Preparing for winter mountains.

Příprava na zimní hory. / Preparing for winter mountains.

Těch čtrnáct dní, co jsme se vrátily z koncertu uteklo neskutečně rychle.

To bych tomu nevěřil, kdybych u toho nebyl. A co se událo? No měli jsme čtyři zkoušky našeho pěveckého sboru, ve škole jsem dostal jedno špatné hodnocení z počtů a tatínek neměl radost, takže se mnou několik dní pečlivě procházel vybrané učení z matematiky. A ono to pomohlo, jelikož v další písemce jsem získal velmi dobré ohodnocení. I když, jsem místo opakování matematiky mohl taky dostat v ten den, kdy jsem donesl špatné hodnocení, na zadek. Ale můj tatínek je moudrý a věděl, že jsem chytrý a že je potřeba tu chytrost najít.

Tak jsme jí našli.

Christopher se během těch uteklých čtrnácti dnů, rozešel se svou holkou a našel si jinou holku, ta se sním, rozešla za dva dny a Chris se vrátil a usmířil s tou původní holkou. No, je to složité ty vztahy mezi klukama a holkami. Doufám, že u mě to tak nebude. Maminka říká, že mám na tokové záležitosti čas a že se mám radši zajímat o míč, hry s klukama, o svůj skautský oddíl a hlavně o zpěv.

Co se týká zpěvu, málem jsem byl nachlazený, jelikož jsme venku s klukama o jedné sobotě našli na řece nezamrzlé místečko a rozhodli jsme se vyzkoušet jaké to je být otužilcem. Jelikož pan učitel tělocviku nám o tom vyprávěl a on sám je velký otužilec a tak jsme to chtěli zkusit.

Všude byl sníh a tak nám dalo chvilku práci najít i nezasněžené místo, je to starý rybářský přístřešek. Nemohli jsme se však shodnout, jestli do vody půjdeme nahatí, nebo v trenkách. Nakonec jsme tam šli nazí. Bylo to poprvé, co jsem byl na sněhu bez oblečení, trochu zima, ale pak jsem si zvykl. Do vody jsme však nevlezli celý, jen po kolena a bylo to na nás až moc ledové. Tak jsme aspoň zkusili cákácí vodní bitvu, ale i stou jsme skončili rychle a rychlé bylo naše oblékání.

Moc jsme tedy obdivovali našeho pana učitele na tělocvik, jak může tak ledovou vodu vydržet?

Druhý den ráno v neděli jsem ani nevstal z postele, jaksi se mi zdálo, že se všechno se mnou točí, byl jsem zpocený a asi jsem byl nemocný. Maminka okolo mě chodila a stále jsem musel pít čaj, polykat nějaké prášky a měřit se teploměrem, mě se jen chtělo spát. Až k večeru jsem se vzbudil a už mi bylo jakoby dobře. Jen jsem trochu chraptěl, byl jsem z toho velmi špatný a o tom zimním koupání jsem radši řekl tatínkovi, stejně by se to nějak dozvěděl.

Bál jsem se, že nebudu moct delší dobu zpívat, ale nějaký ten čaj s medem vše spravil. Ani k doktoru jsme nemuseli. Tam se mi nechce nikdy.

Tatínek s maminkou se trochu zlobili, že jsem byl neopatrný a říkali, že mi asi zakážou hrát si s kamarády, co mně svádějí k neplechám. Ale, to nepůjde, jelikož to jsou taky spolužáci a to bych pak nemohl chodit s nimi do školy. Ve škole jsem se dozvěděl, že jeden kamarád po tom našem otužileckém koupání má velkou angínu a málem musel do nemocnice. Další kamarád dostal výprask, jelikož doma nic neřekl a jeho rodiče se to dozvěděli od rodičů mého kamaráda s angínou.

Ve čtvrtek byla zkouška sboru, před tím, než pojedeme na zimní hory se školou, tedy učit se lyžovat a tak podobně. Sbor mistr se na mě občas díval tak jakoby chtěl slyšet víc můj hlas, asi jestli se po tom všem nezhoršil. Ale, nakonec byl spokojen a navrhl mi, zda bych nechtěl zkusit sólový zpěv. Říká se, že komu to navrhne, má velkou budoucnost. Já, jsme s tím nadšeně souhlasil a hned jsem si domu nesl noty a text k jedné lidové písničce, sice jí znám, ale asi to zase nebude tak jednoduché. A nebylo, tedy bylo to jednoduché v to, že jsem se nemusel učit slova, ty umím, není to jednoduché v tom, přiřadit ty noty ke slovům správně. Pouštěl jsem si občas nahrávku písničky a zkoušel to, co mám zpívat zpívat.

I tak jsem začal pochybovat, že jsem na to dobrý. Christopher se mě snažil trochu rozzlobit, nenápadně zvýšil rychlost přehrávání písničky a než jsem na to přišel docela se bavil. Za to jsem jej pořádně zlochtal a chvilku jsme se jako prali.

Jednoho odpoledne v neděli, jsme začali balit na hory. Maminka řekla, že mi radši zabalí, abych něco nezapomněl. Tatínek zase prohlížel lyže a boty a vosky a tak podobně. Já jsem si jenom nedovedl představit, jak to všechno poberu a ponesu a podle mě bylo těch věcí na jeden týden velmi moc. Nakonec z toho byl velký batoh a takový pytel s lyžemi. Příšerně těžký.

Na poslední zkoušce jsem se sbormistrovi omlouval, že na dvě zkoušky nepřijdu, jelikož jedu se školou na hory. Sice nebyl rád, ale to se prý nedá nic dělat a mám hlavně pravidelně cvičit. Tak jsem to slíbil.

V pozdním odpoledni když už bylo všechno zabaleno, jsem si vyprosil, zda bych nemohl ještě chvilku jít za klukama ven, že je týden neuvidím a rozloučit se. Tatínek se ptal, jestli se nechceme opět náhodou otužovat, chvilku jsem nechápal, ale pak jsem pochopil, tatínek si jen dělal srandu.

Kluci byli venku všichni, tedy postupně jsme se obešli a vyzvedli. Teď jsme přemýšleli co podniknout, nebo kam jít. Tak jsme šli stavět další iglú, a pak v té hromadě sněhu hrabat díru pro prostor uvnitř. Ale, nepovedlo se nám to, když už to vypadalo, že je všechno hotovo, tak to vše nás najednou všechno spadlo. Lavina, sníh jsme měli všude, ale byla to sranda, váleli jsme se v té hromadě a plavali a užívali si. Když jsme si užili, tak jsme vyklepávali sníh z pod oblečení, z bot i z rukavic, a že ho bylo. Cestou zpátky domu, jsme zkoušeli sněhovými koulemi zasáhnout cokoliv. Takových terčů je všude spousta. Mně se však podařilo sněhovou koulí rozbít jedno přízemní okénko od sklepa. A to byl malér. Mohli jsme utéct a nikdo by nic nevěděl, kluci to navrhovali, avšak já jsem se tentokrát rozhodl zazvonit na zvonek u dveří a říci co jsem vyvedl.

A, že to chci udělat sám, bez kamarádů. Poslal jsem je pryč, rozloučili jsme se a já šel zazvonit. Měl jsem strach, co bude, kdo otevře, co asi řeknu a co mi řeknou. To bylo to, co mi běželo hlavou po tu dlouhou dobu, než někdo přišel otevřít.

Otevřel starší pán, a já mu vysvětlil, co jsem provedl. Pán se na to okýnko podíval, a pak si napsal moje jméno a telefonní číslo na tatínka. Popřál mi hezký večer a rozloučili jsme se.

Když jsem odcházel domu, pomyslel jsem si, že to mám pěkný malér a že to asi schytám.

Preparing for winter mountains.
The fortnight we got back from the gig ran incredibly fast.
I wouldn’t believe it if I wasn’t there. And what happened? Well, we had four choir examinations, I got one bad grading at school and my dad wasn’t happy, so for a few days I went through some of my mathematical teaching carefully and it helped because I got a very good grade in the next test. Although, instead of repeating math, I could have gotten my ass back on the day I brought the bad score, but my dad is wise and he knew I was smart and that I had to find that smart.
So we found her.
During the two weeks gone, Christopher broke up with his girlfriend and found another girl, she was dreaming, broke up in two days, and Chris came back and reconciled with the original girl. Well, it’s complicated relationships between boys and girls. I hope it’s not like that. My mother says that I have time for flow issues and that I prefer to be interested in the ball, playing with the boys, my scout troop and especially singing.
As for singing, I almost got cold because we found out a frosty spot on the river one Saturday and we decided to try what it is to be a hardy guy. Because the gym teacher told us about it and he is a big hardy man, so we wanted to try it.
There was snow everywhere, so it took us a while to find a snowy place, an old fishing shelter. But we could not agree whether we go naked in the water or in shorts. Finally we went naked. It was the first time I was out in the snow without clothes, a little cold, but then I got used to it. But we did not go all the way to the water, only to our knees and it was too icy for us. So at least we tried splashing water battle, but even 100th ended quickly and our dress was fast.
So we really admired our teacher for exercise, how can he endure such icy water?

The next morning on Sunday I didn’t even get out of bed, somehow it seemed to me that everything was spinning with me, I was sweaty, and I was probably sick. My mother walked around me and I still had to drink tea, swallow some pills and measure with a thermometer, I just wanted to sleep. Until the evening I woke up and I was feeling good. I just rattled a little, I was very bad about it and I’d rather tell my dad about the winter bathing, he’d still know somehow.
I was afraid I wouldn’t be able to sing for a long time, but some tea with honey made everything right. We didn’t even have to go to the doctor. I never want there.
My dad and mother were a little annoyed that I was careless and said they might forbid me from playing with my friends that seduced me into mischief. But, it will not work, because they are also classmates and then I could not go to school with them. At school I learned that one friend after our hardy bath had a big angina and almost had to go to the hospital. Another friend got spanked because he didn’t say anything at home and his parents learned from my friend’s angina parents.
Thursday was a choir rehearsal before we went to the winter mountains with the school, so learn to ski and so on. The choir master sometimes looked at me as if he wanted to hear more of my voice, probably if it didn’t get worse after all. But, in the end, he was satisfied and suggested if I wanted to try solo singing. It is said that whoever suggests it has a great future. I, enthusiastically agreed, and I immediately carried the house notes and lyrics to one folk song, although I know it, but it may not be so easy. And it wasn’t, so it was simple in that I didn’t have to learn words, you know, it’s not easy in matching those notes to words correctly. I played a recording of a song from time to time and tried what to sing to sing.
Even so, I began to doubt that I was good at it. Christopher tried to annoy me a little, inconspicuously increased the speed of playing the song, and before I figured it out he was quite entertained. For that I really snatched him off and we were fighting for a while.
One afternoon on Sunday, we started packing up the mountains. My mother said she’d better wrap me up so I didn’t forget anything. Dad looked skis and boots and waxes and so on. I just couldn’t imagine how I would take all this and carry it, and I think those things were too much for a week. In the end, it was a big backpack and a bag of skis. Terribly heavy.
At the last rehearsal I apologized to the choirmaster that I would not come for two rehearsals because I was going to the mountains with my school. Although he did not like, but it is said nothing can be done and I have to exercise regularly. So I promised.
In the late afternoon, when everything was packed, I asked if I could go out with the boys for a while, that I wouldn’t see them and say goodbye for a week. Dad asked if we didn’t want to harden again, I didn’t understand for a while, but then I realized Dad was just kidding.
The guys were all outside, so we gradually walked around and picked up. Now we were wondering what to do or where to go. So we went to build another igloo, and then dig a hole in the pile of snow for the space inside. But, we failed, when everything seemed to be done, it all fell all of a sudden. We had avalanche, snow everywhere, but it was fun, we were rolling in that pile and swimming and enjoying. When we enjoyed, we knocked snow from under the clothes, shoes and gloves, and that it was. On our way back home, we tried to hit anything with snowballs. There are plenty of such targets everywhere. However, I managed to break a ground floor window from the cellar with a snowball. And that was trouble. We could escape and nobody would know anything, the boys suggested it, but this time I decided to ring the doorbell and say what I did.
And that I want to do it myself, without friends. I sent them away, said goodbye, and I went to ring. I was afraid of what would be, who would open, what I would say and what they would tell me. That was what was going through my head for a long time before someone came to open it.
The elderly man opened it, and I explained what I had done. The Lord looked at the window, then wrote down my name and phone number on my dad. He wished me a nice evening and we said goodbye.
When I left the house, I thought I had a nice trouble, and I would probably get it.