Štědrý den / Christmas Eve

Štědrý den / Christmas Eve

Tak a je to tady. Máme tu Štědrý den, celá naše rodina vstává poměrně brzo. Kolem sedmé hodiny ranní. Sice se nikam nejde, s ničím se nespěchá, přesto si užíváme třeba snídani. Po ní začínáme strojit Vánoční stromeček. Napřed se domlouváme, kam jej letos postavíme. A jako každý rok bude mít své místo u piana. Tam je místa dost. Starší bratr se pak v průběhu strojení vytratil za kamarády a tak vše ostatní zbylo na mně, dědu a tatínka. Babička s maminkou, měli v kuchyni plno práce. Nevím, zda letos budeme obědvat. Tatínek povídal, že by chtěl vidět zlaté prasátko. Ale, podle mě je to výmysl, aby lidé ušetřili jídlo. Co se týká jídla, tak toho je, jako každý rok spousta. Už teď máme na stole spoustu druhů Vánočního cukroví. A to já mohu jíst klidně místo oběda. To však by se asi nelíbilo rodičům. Sem tam však ten nějaký kousek smlsnu. K polednímu máme nastrojeno. Stromeček se nám povedl a vypadá moc hezky. Jen aby, byl papa Noel opravdu štědrý. Už se těším na dárky. Já jsem taky pořídil pro rodiče a bratra a i pro dědu s babičkou nějaký ten dárek. Sice je přinesu pod stromeček já, ale myslím, že to nevadí.

Po obědě, tedy po takovém lehkém vánočním obědě, mohu jít ven za kamarády. Na plácku je jen Myšáček a ještě dva kluci v mém věku. Hned se pouštíme do fotbálku, i když je plácek samý rozměklý sníh a občas sem a tam je pořádná louže. Taky když vám balón spadne do té louže a ocákne vás, tak je to pro všechny strašně legrační. Všichni jsme občas dostali nějakou tu spršku vody s blátem se zbytky sněhu.                    Po hodince, když už jsme byli docela mokří, tak se rozhodlo, že půjdeme k Nicolasovi domu. Bydlí nedaleko. Nicolas zazvonil, a jelikož nenosí své vlastní klíče, přišel nám otevřít jeho tatínek. Když nás viděl, tak se napřed zamračil a já myslel, že bude nějaké kázání o tom, jak si máme vážit svého oblečení a podobně. Ale, nakonec se začal smát a napřed nás hned poslal do koupelny, abychom se dali do pořádku. V Nicolasově domě je první místností něco jako šatna, kde máte boty, bundy a další věci pro pobyt venku a taky různé další odložené věci. My doma máme takovou malou chodbičku s botníkem. Tady nám Nicolasův tatínek rozvěsil bundy k radiátoru a boty postavil na takový sušák bot, do kterého může kapat tající sníh, pod ním je totiž nádoba na vodu, bláto a jinou špínu z bot. Nicolas nás vzal do jejich koupelny, ta je velká pomyslel jsem si. Napřed, že si jen umyjeme ruce a trochu se učešeme, ale při pohledu do zrcadla naše vlasy obsahovaly i kousky bláta a kamínků. Takže česání bylo skoro mučení. Museli jsme se česat navzájem. Nakonec Nicolas prohlásil, že to už bude stačit a šli jsme k němu do pokojíku. Ten byl krásný a velký, hned mně zaujala stavebnice, z které můžete stavět všechno možné, jak podle návodu, tak i podle toho co chcete. Stavebnice je tvořená dřevěnými díly. Hned jsme se taky do takové stavby pustili. A asi jsme při tom zapomněli na čas, jelikož najednou byla za okny tma a já si toho všimnul, když šel Nicolas rozsvítit. To už jsme měli postavený velký jeřáb.

I ostatní kluci spěchali domu. Tak jsme se rozloučili s Nicolasem i jeho rodiči a rychle jsme každý spěchali domu. Vždy když někdo už byl u svého domu, tak jsme se s ním pozdravili a popřáli si jako dospělí bohatou nadílku od Noela.

Christmas Eve
Well, here it is. We have Christmas Day here, our whole family gets up quite early. Around seven o’clock in the morning. Although you can’t go anywhere, you’re in no hurry, but we still enjoy breakfast, for example. After that, we start making the Christmas tree. First of all, we agree on where to put it this year. And as every year, it will have its place at the piano. There is enough space. The older brother then disappeared as friends during the engine, so everything else was left to me, my grandfather and father. Grandmother and mother, they were busy in the kitchen.
I don’t know if we’ll have lunch this year. Dad said he wanted to see a golden pig. But, I think it’s a fabrication for people to save food.
As for food, there is, like every year, a lot. We already have a lot of Christmas cookies on the table. And I can eat instead of lunch. However, parents would probably not like that. But here and there I get a bit of bad luck.
We have it set for noon. The tree succeeded and looks very nice.
Just so, Papa Noel is really generous. I’m already looking forward to the presents. I also bought a present for my parents and brother and for my grandfather and grandmother. I’ll bring them under the tree, but I don’t think it matters.
After lunch, after such a light Christmas lunch, I can go out to my friends.
Only Myšáček and two other boys my age are on the plate. We immediately start playing football, even though the patch is soft snow and sometimes there is a good puddle here and there. Also, when the balloon falls into that puddle and attracts you, it’s terribly funny for everyone.
Sometimes we all got some spray of mud water with remnants of snow.
After an hour, when we were quite wet, it was decided that we would go to Nicolas’s house. He lives nearby.
Nicolas rang, and since he didn’t carry his own keys, his dad came to open the door for us. When he saw us, he frowned first, and I thought there would be some sermon on how to value our clothes and such. But, in the end, he started laughing and first sent us to the bathroom to get in order.
In Nicolas’s house, the first room is something like a dressing room, where you have shoes, jackets and other things to stay outside, as well as various other stored things. We have such a small corridor with a shoebox at home. Here Nicolas’s dad hung up our jackets next to the radiator and put the boots on a shoe dryer that could melt melting snow, because under it is a container for water, mud and other dirt from the boots.
Nicolas took us to their bathroom, it’s big, I thought.
First of all, we just wash our hands and learn a little, but when we looked in the mirror, our hair also contained pieces of mud and stones. So combing was almost torture.
We had to comb each other.
Eventually, Nicolas said that would be enough, and we went to his room. It was beautiful and large, I was immediately interested in the kit, from which you can build everything possible, both according to the instructions and according to what you want. The kit consists of wooden parts. We immediately started such a construction.
And we probably forgot about the time, because suddenly it was dark outside the windows and I noticed when Nicolas went to light it. We already had a big crane built.
The other boys hurried home. So we said goodbye to Nicolas and his parents, and we quickly hurried home. Whenever someone was at their house, we greeted him and wished us a rich gift from Noel as adults.