Vánoce. / Christmas. / חג החנוכה

Vánoce. 

Každý se těšíme, na svátky klidu a pohody. Těšíme se na rozsvícený Vánoční stromeček, na Štědrovečerní večeři, na vánoční dárky.
Dětem povídáme o jesličkách, o Betlému, o malém Ježíškovi, který se tam narodil.
Je jedno, jestli se Kristus narodil o našich Vánocích, nebo jindy. Člověk si vybral tento čas, aby do něj dosadil narození Krista. Člověk si tedy připomíná jeho narození.
Připomíná si však, co Ježíš Kristus pro něj učinil? Připomíná si člověk, že Bůh dal svého syna jednorozeného za nás za všechny, aby nás vykoupil z hříchu?
Někdo ano, jinému je to jedno. Hlavně, že jsou tu ty Vánoce.

Žalm 22 / 11
Na tebe odkázán jsem od svého narození, od matčina lůna můj Bůh jsi ty!

Jak děti vnímají Vánoce?

„Rodiče mají mnoho práce se sháněním stromku, s úklidem domu, s přípravou všeho k tomu jedinému večeru, kdy přijde Ježíšek, aby dětem přinesl dárky, o které jsme si řekli, nebo přímo mu napsali.“

„Je to den narození Ježíše, toho co nám dal náš Bůh a co nám pomáhá a taky nám dnes přinese ty dárky.“

„Já jsem nikdy s rodiči na Vánoce nebyl, vždycky si mě domu k sobě vzala nějaká ta teta z našeho dětského domova. Mým jediným Vánočním přáním je, mít svoje vlastní rodiče a svůj domov.“

„My než rozbalíme Vánoční dárky, tak jdeme za ně poděkovat do kostela, tam je mnoho lidí, zpívají se koledy, pan farář říká věci, kterým nerozumím a my děti se nemůžeme dočkat až se vrátíme domu ke stromečku s dárky.“

„Já Vím, že si lidé dávají vánoční dárky od srdce a z dobré vůle, aby potěšili své blízké a známé. Ježíšek je nenosí, nosíme je my a Ježíše mám v srdci.“

Leviticus 22 / 11
Když si ale kněz koupí otroka, ten z toho jíst smí; rovněž otroci narození v jeho domě smí jíst z jeho pokrmu.

Právě o Vánocích hlavně jíme z pokrmů svého Pána. Ježíš Kristus, kterého jsme přijali jako svého spasitele a vykupitele, je nám v těchto dnech jaksi blíž. I když ta blízkost je stejná jako každý den. Ta blízkost se nemění.
Ale, člověk – my, uvažujeme občas jinak, než je vhodné.

Vánoce přišli s člověkem a člověk jim dal za úkol, ještě více se sbližovat, navštěvovat se, obdarovávat se a Ježíš Kristus se stal lidskou záminkou, tmelem.
totéž co uskutečňujeme na Vánoce, lze uskutečňovat každý den v roce, pořád.
Naslouchejme ušima, dívejme se očima, a Díky Kristu Ježíši, mějme Vánoce každý den.

Vítězslav Čermák – Atana

Christmas.

Everyone is looking forward to the holidays of peace and quiet. We are looking forward to the lighted Christmas tree, to Christmas Eve dinner, to Christmas presents.
We tell the children about the manger, about Bethlehem, about the little Santa Claus who was born there.
It doesn’t matter if Christ was born on our Christmas or another time. Man chose this time to place the birth of Christ in him. So man remembers his birth.
But does he remember what Jesus Christ did for him? Does man remember that God gave his only begotten Son for all of us to redeem us from sin?
Some do, no one cares. Especially since Christmas is here.

Psalm 22/11
I have bequeathed thee from my birth, and thy God from my mother’s womb!

How do children perceive Christmas?

„Parents have a lot of work to do to find a tree, to clean the house, to prepare everything for the one night when Jesus comes to bring the children the gifts we talked about or write to him directly.“

„It is the day of the birth of Jesus, of what our God has given us and what is helping us, and he will also bring us those gifts today.“

„I’ve never been with my parents for Christmas, I’ve always been taken home by an aunt from our orphanage. My only Christmas wish is to have my own parents and my home. „

„Before we unwrap the Christmas presents, we go to the church to thank them, there are a lot of people, carols are sung, the pastor says things I don’t understand, and we kids can’t wait to go home to the tree with the presents.“

„I know that people give Christmas presents from the heart and in good faith to please their loved ones and acquaintances. Jesus does not wear them, we wear them and I have Jesus in my heart. „

Leviticus 22/11
But when a priest buys a slave, he may eat of it; also slaves born in his house may eat of his food.

It is at Christmas that we mainly eat from the food of our Lord. Jesus Christ, whom we have accepted as our Savior and Redeemer, is somehow closer to us these days. Although the closeness is the same as every day. That closeness doesn’t change.
But, man – we sometimes think differently than appropriate.

Christmas came with man, and man gave them the task of getting even closer, visiting, giving, and Jesus Christ became a human pretext, a putty.
the same thing we do at Christmas can be done every day of the year, all the time.
Let’s listen with our ears, look with our eyes, and thank Christ Jesus, have Christmas every day.

Vitezslav Cermak – Atana