22 – 24.3. 2002 Výprava na Slivici / Slivice expedition

Druhý chlapecký skautský oddíl – Dvojka – Příbram
486. Výprava

V mírně deštivý pátek 22.3.2002 se scházíme u vchodu do Nováku. Nedlouho před půl šestou se vydáváme pochodem směrem na Padák. Občas nám svítí sluníčko, ale spíš prší a nebo padá sníh. Je zde Klobouček, Houbička, Skřítek, Mráček, Ledňáček, Jezevec, Jezevčík, Golem, Martin a L.H.Ježek.
Naše cesta vede přes les se sportovištěm kde si zkoušíme naše dovednosti a hbitost.
Cestou určujeme stromy i keře. Nedaleko starých šachet u silnice nacházíme Milník s letopočte 1706, je sice již zašlý časem, ale stále dobře čitelný.
Nakonec se brodíme přes rozmáčené louky a hledáme delší dobu mostek přes potok. V jedné chvíli zaznívá historická věta : „A bažiny jsou zdárně za námi“, v ten okamžik však autor tohoto výroku šlápnul do louže a jeho pohled skončil na další rozmáčené louce. V další chvíli již nařídil ústup a vyhledání okliky přes suchou část louky.
Na Slivici přicházíme již mírně za tmy. Vítáme se s Jaroslavem a po krátkém vybalení i ubytování si dáváme svačinovečeři.
Po večeři nás Víťa rozdělil na tři družiny. Dali jsme si názvy KELTI, VIKINGOVÉ a JEZEVČÍCI. Dál jsme po několika měsících opět hráli hru Riskuj. I když otázky zůstali stejné tak jsme občas něco nevěděli. Ale, smíchu se užilo dost.
Riskuj byla dobrá hra, ale naše družina prohrála v prvním kole. Až jsme dohráli první kolo, tak jsme začali hrát druhé kolo a Víťa řekl, že bychom mohli jít spát. Tak jsme se šli umýt a připravit. Podle hodin již bylo něco k půl desáté. Před úplným usnutím nám Víťa četl příběhy z dobrodružné knížky.
Několik brášků si šeptalo i potom, byli však „utišeni“.

Je sobota a počasí za okny nám říká že paní Zima chce stále vládnout. Buď prší a nebo sněží a občas i vysvitne sluníčko. Jeho vzkaz je jasný, Jaro je za dveřmi a já to nevzdám.
Budíček nás tahá ze spacích pytlů a na stole je již vonící kakao i další dobroty. Okusí je však jen ten z nás kdo se umyje a své věci si poskládá. Čekáme proto na všechny. Po společném popřání dobré chuti již pomalu dobrůtky mizí ze stolu.
Dopolední program je zaměřen na procvičení znalostí ze stezky Vlčat a to v nedalekém lese. I pár drobných bojových her přišlo na řadu. Zpět na faru přicházíme před obědem. Jsme zmrzlí a tak je naší snahou se rozehřát horkým čajem i stolním tenisem.
Oběd jsme si nenechali samozřejmě ujít, vždyť nám všem již pořádně vyhládlo.
Polední klid byl absolvován v leže, proč ne. Odpoledne jsme si připravily ohniště a pak každý z nás si připravil ražniči.
Venku za okny se mezitím rozpoutala sněhová vánice a náš Jezevec tvrdil že v ní oheň rozdělat nepůjde. Víťovi se to však podařilo. A opečené Ražniči nám chutnalo.
Na večer přijel táta našeho Kloboučka a povídal nám o Pamíru, své povídání doprovázel promítáním diapozitivů. Při tom jsme kladly nejrůznější otázky.
Večer po večeři hrajeme opět stolní tenis, při něm se Klobouček připletl Ledňáčkovi do cesty a utržil od jeho pálky šrám v obličeji. Nakonec jej Jaroslav odvezl domu.
Je čas jít spát a před usnutím nám Víťa čte další příběhy.

Nedělní ráno na sebe nedalo dlouho čekat. Teď nám zbývá jen pár hodin na zábavu a úklid všech prostor kde jsme pobývali. Domu jdeme před třetí hodinou odpolední. Počasí nám nepřeje, stále sněží a je dosti zima.

Altmiov

http://www.atana.rajce.idnes.cz/22_-_24.3._2002_Vyprava_na_Slivici/

The second boy scout troop – Two – Pribram
486. The expedition

On a rainy Friday, March 22, 2002, we meet at the entrance to Novák. Not long before half past six we set out on our march towards Parachute. Sometimes the sun shines, but it is raining or snow falling. There is Kloboucek, Mushroom, Leprechaun, Cloud, Kingfisher, Badger, Dachshund, Golem, Martin and L. H. Jezek.
Our journey leads through the forest with a sports ground where we test our skills and agility.
Along the way we determine trees and shrubs. Near the old shafts by the road we find Milestone with the year 1706, although it is faded by time, but still easy to read.
Finally we wade through the wet meadows and look for a long time bridge over the stream. At one point the historical sentence sounds: „And the swamps are well behind us“, but at that moment the author of this statement stepped into a puddle and his gaze ended in another wet field. The next moment he had ordered a retreat and search for a detour through the dry part of the meadow.
We come to Slivice already in the dark. Welcome with Jaroslav and after a short unpacking and accommodation we have a snack.
After dinner, Víťa divided us into three groups. We named ourselves KELTI, VIKING and SEWS. After a few months, we continued to play Risk. Although the questions remained the same, we sometimes didn’t know anything. But, there was enough laughter.
The risk was a good game, but our party lost in the first round. When we finished the first round we started to play the second round and Víťa said we could go to bed. So we went to wash and prepare. By hour, it was something to half past nine. Before falling asleep, Víťa read the stories from the adventure book.
Several brothers whispered even then, but they were „quieted“.

It’s Saturday and the weather outside the windows tells us that Mrs. Winter still wants to rule. Either it is raining or it is snowing and sometimes the sun shines. His message is clear, Spring is at the door, and I won’t give up.
The wake-up call is pulling us out of sleeping bags and there is already smelling cocoa and other goodies on the table. But only one of us who washes and puts things together will taste it. We are therefore waiting for everyone. After a good wish together, the goodies slowly disappear from the table.
The morning program focuses on practicing the knowledge of the Vlčat trail in a nearby forest. Even a few small fighting games came. We come back to the parish before lunch. We are frozen, so our aim is to warm up with hot tea and table tennis.
Obviously we did not miss lunch, because we have all really stuck.
The lunchtime was passed in a lie, why not. In the afternoon we prepared a fireplace and then each of us prepared a shish kebab.
Meanwhile, a snowstorm broke out outside the windows, and our Badger insisted that the fire wouldn’t make it. Víť succeeded. And roasted Shish kebab we liked.
Dad of our Hat came to us in the evening and told us about Pamir, accompanied by a slide show. We asked all sorts of questions.
In the evening after dinner we play table tennis again, during which Kloboucek got into the way of the Kingfisher and tore his gash from his bat. Eventually Jaroslav took him home.
It is time to sleep and before we fall asleep Víťa reads more stories.

It was not long before Sunday morning. Now we have only a few hours left to have fun and clean up all the space we stayed with. We go home before 3 pm. The weather is not good, it is still snowing and it is quite cold.

Altmiov