Část padesátá šestá. Rybník Havlík.

Vypráví Hynek (11) a spol.

A vydali se k vesnici Borohrádek, cestou potkali partu hochů, už z dálky Tomáš říkal,

„To je přece Jakub Kolář a kluci ze vsi.“

Taky byl a přivítání bylo o to radostnější, hoši šli z nedaleké louky, kde pásly několik stračen, ale teď už k večeru je zahnali do chléva a mají volno.

Ahoj, jak se máte, kde se tu berete a kdo jsou tito kluci. Padala jedna otázka za druhou, povídání vystačilo až k rybníku, ten se jmenuje Žďárský, moc velký není, ale stačí ke všem těm radovánkám. Nedaleko je ještě jeden, tam se však zase tak moc nechodí.
Na rybníce, skoro uprostřed plul prám. Asi tak pro tři – čtyři „lodníky“.
Prám si kluci ze vsi i naši kluci Procházkovi postavili už v loni. Těch dobrodružství co s ním zažili.

„Trochu nám uplaval, včera jsme ho asi špatně uvázali.“ Povídá Jakub
„Doplaveme pro něj, co vy na to čajíčkové?“ ptal se vyzývavě

Nikdo nebyl proti a za chvilku už byli kluci v rybníku.

Voda byla teplá a dno plné bahna, aspoň kousek u břehu, pak už byl písek a štěrk. K prámu doplavali jako první Otta s Hynkem a sklidili zasloužený obdiv.
Hochů bylo šest a každý se chtěl na prám dostat. Začalo dovádění, skákání z prámu do hloubky, nadzvedání prámu na jedné straně, aby se Ti co jsou na něm vysypali do vody a podobně.
Když se vydováděli a sluníčko se začalo klonit k západu, vydali se i s prámem ke břehu. Tam jej pečlivě uvázali a na sluníčku se usušili.
Postupně se oblékli a ještě plánovali další dny a další oblíbená dobrodružství pro letošní prázdniny. Nikdo z kluků na nějaký ten letní tábor nejede. Je válka a i tak bude dost práce na polích.
Najednou se ozvalo velké šplouchnutí, to Hynek vylezl v šatech na houpačku, která byla uvázána nad vodou na Vrbě a jak se houpal, tak zaujal kolem letící vosu.

Hynek se po ní ohnal a tím uvedl v činnost zákon reakce a akce, jednak na houpačce a jednak vosa okolo Hynka začala zle kroužit. Hynek se snažil rychle z houpačky seskočit na břeh, ale jaksi seskočil dřív a dopadl do vody.
Hoši napřed koukali a pak se dali do smíchu.

„Když ses chtěl ještě koupat, tak ses mohl vysvléct, před námi se nemusíš stydět, my bychom Tě neukousli.“ Povídal ve smíchu Honza.

Když se Hynek vyškrábal na břeh, voda z něj jen crčela, hned svlékl všechno oblečení a kluci se dali do ždímání věcí. Pak je rozložili na sluníčku začali hrát na plácku hru na Peška i další hry.

Domu šel Hynek jen v trenýrkách a bos. Dům měl dva vchody, takže všichni vešli nepozorovaně do svého pokoje, kde se Hynek dooblékl. Rodiče i sestra byli na zahradě a se sousedy popíjeli čaj a povídali si o všem možném, co válka přinesla a co je kde nového.

Den skončil opékáním buřtů a vyprávěním co se komu podařilo a co ne. I chlapci se pochlubili jak prámem tak i Hynkovou nedobrovolnou koupelí.