Část Osmdesátá první. Vypráví Hynek (13) a spol.
Odpoledne na Labi. / Afternoon on the Elbe.

V běžném chlapeckém oblečení, tričko, trenýrky a jednoduché sandály, se kluci vydali rovnou k Labi do Vrbiček. Tam už dováděli ostatní kamarádi. Šaty svlékli velmi rychle a pak už jen užívali chladivou vodu, přiměřený proud plynoucího Labe a jednu nafouknutou duši z pneumatiky od auta, kterou zde zanechali vojáci.
Když už bylo dovádění dosti, přišlo na řadu slunění na drobně kamenitém břehu řeky. Teď přišla i řeč na okamžiky kluků po příchodu domu s vysvědčení. Někteří to mněli zcela v pohodě, jiní se přiznali, že dostali tak trochu i na holou.
Byť je to už prozradilo při koupání v řece.
K pozdnímu odpoledni mnohý hoch oblékl své drobné šaty a vydal se domu. I naši chlapci se rozloučili s kamarády a ještě se rozhodli navštívit zámecký park. Z doslechu tam mněli být jednak Třešně a jednak nějaké zapomenuté věci po vojácích. K zámku dorazili poměrně rychle. Pro mladé a zdravé hochy to byla hračka. Najít místo kde kdysi byla zeď pobořená, se jim podařilo taky. A výhodou bylo, že v ten čas po ulici nikdo nešel, takže přelézt hradbu nedalo moc práce.
Na druhé straně zámecké zdi, čekala hochy náročnější zkouška. Museli se prodrat přes mnohé Ostružiny a s tím zase tak nepočítali. Škrábanců na holých nohou přibilo a drobné ostny jim při každém kroku drásaly kůži jejich nohou. Avšak Ostružiny ponenáhlu skončily a kluci se ocitli u několika stromů, které byli obsypané Třešněmi.
Slovo dalo slovo a za chvilku byli všichni ve větvích a lahodná Třešňová krmě byla na dosah.
Po půl hodince hodování se vydali na prohlídku zámeckého parku. Viděli několik zaměstnanců, pracujících na zahradě, ale žádné vojenské bedny, ani jiný materiál nenašli. Za to se jim podařilo neopatrně vejít do cesty správci zámku.
Zdál se to být jako velký malér, ale když přiznali, že byli na Třešních, byli pouze napomenuti, že to je soukromý majetek a kdyby přišli normálně bránou a ne přes zeď, dalo by se jednat i o tom, že by si ty Třešně mohli klidně v pohodě očesat. Takhle je správce doprovodil k bráně a chlapci s poděkováním a omluvou vyšli ze zámku.
Cestou domu ještě potkali několik kamarádů a dokonce našli pětikorunu.
Docela velké bohatství. A toto bohatství bylo spravedlivě rozděleno v nejbližší cukrárně. Zbylo i na sáček bonbonů pro sestru.
Zítra začínají prázdniny naplno a v pondělí se odjíždí na letní tábor. S takovou veselou představou, se chlapci vrátili domu k večeři.
Doma předali sestře bonbóny a pomohli mamince s prostíráním k večeři. U večeře se Otta s Hynkem, dozvěděli od tatínka zprávu, že pozítří už pojedou za svými nejbližšími do Palestiny. Chlapci byli na jednu stranu rádi a těšili se, ale zase na druhou stranu se také těšili na svůj další letní tábor. A taky mněli pocit, že to přišlo velmi brzy. Co se však dá dělat, zítra se bude balit.